|
|
Photojournalism after Digitalization: State of Photojournalism in the Czech Republic
Lábová, Sandra ; Silverio, Robert (vedoucí práce) ; Nilsson, Maria Elisabeth (oponent) ; Allan, Stuart (oponent)
Disertační práce předkládá etnografický výzkum, jehož hlavním cílem je komplexně prozkoumat fotožurnalistiku v České republice. Základním předpokladem této práce je, že fotografie má významný podíl na mediální konstrukci reality, ačkoliv její autenticita je často zpochybňována. Důraz je kladen na roli fotožurnalistů a jejich rozhodování v procesu gatekeepingu. Práce se také zaměřuje na výzvy, kterým fotožurnalisté čelí v souvislosti s proměnami mediálního trhu a rozvojem technologií. Výzkum využívá kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod a zkoumá čtyři klíčové aspekty současné fotožurnalistické praxe v České republice: profesní identitu, proces produkce, etické standardy a pracovní podmínky ve světle sílící konkurence. Klíčové závěry práce ukazují, že fotožurnalisté vnímají své povolání pozitivně, přestože čelí výzvám spojeným s digitalizací a náročnými pracovními podmínkami. Respondenti výzkumu zdůrazňují význam autenticity novinářské fotografie a dodržování etických principů. Oceňují také míru autonomie, kterou jim některé redakce poskytují. Nicméně zároveň upozorňují na nedostatečné finanční ohodnocení fotožurnalistů a vyjadřují obavy ze sílící konkurence. Navzdory těmto výzvám však fotožurnalisté vyjadřují celkovou spokojenost se svým povoláním, které považují za prestižní a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Newsroom TV Nova na přelomu druhé dekády 21. století
Paráčková, Markéta ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Newsroom TV Nova na počátku druhé dekády 21. století" pojednává o každodenní praxi moderního newsroomu celostátní komerční televizní stanice ve věku, který akcentuje rychlost a vizuální atraktivitu. Definuje důležité aspekty práce všech členů redakce i vztahy mezi nimi. Zpravodajská redakce televize Nova produkuje nejsledovanější zpravodajství v České republice, ačkoli nedisponuje rozsáhlým newsroomem s desítkami redaktorů. Komorní povaha redakce se odráží v přátelských vztazích a v úzké spolupráci všech členů redakce, což do jisté míry limituje rivalitu. Newsroom TV Nova funguje vzhledem k několika zpravodajským relacím rovnoměrně rozloženým v průběhu dne v podstatě neustále. Kromě víkendového režimu se obvykle přes noc připravují zprávy do Snídaně s Novou a od rána běží přípravy na odpolední a večerní zpravodajské relace. Newsroom proto není téměř nikdy zcela opuštěn. Náročná a prakticky každodenní pracovní doba v mnohých redaktorech vypěstovala určité rutinní činnosti. Ti, kteří zde pracují mnoho let, naznačují pocity jakéhosi pracovního "vyhoření". Naopak nováčkům pracovní nasazení vyhovuje.
|
|
|
Etika v adiktologické praxi
Švadlenová, Jana ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Mravčík, Viktor (oponent) ; Šoltésová, Denisa (oponent)
Předkládaná práce je empirickou studií, jež přináší pohled na poskytování adiktologické péče v každodenní praxi. Ve vybrané Organizaci etnograficky zkoumám, jak se dělá dobrá adiktologické praxe a co ji podle jejích aktérů dělá dobrou - tedy podle čeho se v Organizaci přichází na to, co je dobré a co ne, kdy a v jakých situacích. Skrze analýzu každodenního života Organizace odehrávajícího se v různých zařízeních pomáhajících lidem ohroženým závislostmi a jejich blízkým, skrze analýzu dokumentů a způsobu sebeprezentace Organizace nabízím osvědčené opory dobré praxe. Jsou jimi duch vypěstovaný tradicí a dlouhodobou péčí o kulturu Organizace a zároveň vědomí neustálého utváření vlastní cesty směřující k dobré a ještě lepší péči. Cesta ani duch však nemají jedinou tvář a finální podobu. Ačkoliv stojí na pevných základech, jimiž jsou organizační hodnoty (respekt, otevřenost, odpovědnost, vztah a spolupráce), a vychází z dlouhé historie a tradic, utváří se tím, co každodennost do Organizace přináší. Ani díky oporám není Organizace prostá chybovosti, omylnosti. Usiluje však o to, aby její jednání bylo reflektováno. Reflexi pak využívá k růstu a rozvoji. Oběma složkami se vine jako červená nit vztah. Klíčová hodnota Organizace, která se propisuje do veškerého dění. Etnografické zkoumání propojilo obě opory...
|
|
| |
|
|
Produkce a udržování autenticity jako subkulturního kapitálu: případ české Freetekno subkultury
Frantál, Daniel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou problému produkce a udržování autenticity jako subkulturního kapitálu. Na případu poklesu zájmu o participaci na české freetekno scéně ukazuje, jakým způsobem analyticky nahlížet problematiku autenticity a subkulturního kapitálu. Výzkum je metodologicky postaven na kombinaci hloubkových výzkumných rozhovorů a zúčastněného terénního pozorování. Primární data jsou poté doplněna o analýzu sekundárních dat v podobě mediálních článků, letáků a sociálních sítí. Hlavním argumentem této diplomové práce je, že autenticita má kromě distinktivní dimenze i dimenzi substantivní. Autenticita nepředstavuje pouze distinktivní prvek vnitřně či navenek rozdělující subkulturu, ale je i tím, co subkultuře dává obsah, význam a smysl pro stávající i nové členy. Autenticita je nejen zdrojem užívaným při soutěži o status, ale je i zdrojem obsahu subkultury a požitku spojeného s participaci v ní. Tato diplomová práce skrze vysvětlení úpadku zájmu o českou freetekno scénu dochází k závěru, že při výzkumu subkultur je třeba formalistickou perspektivu subkulturního kapitálu a autenticity jako nástrojů distinkce rozšířit o pojetí těchto také jako aspektů vytvářející obsah a význam subkultury. Navrhuje tedy dvoudimenzionální konceptualizaci subkulturního kapitálu skládající se z...
|
|
|
Portréty z Lusanji. Antropologická studie rozvojové spolupráce v Ugandě.
Havlová, Nikola ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rozvojové spolupráce a realizace rozvojových projektů v lokálních kulturách na příkladu ugandské komunity z vesnice Lusanja. Práce si klade za cíl popsat vlivy rozvojové spolupráce na tuto komunitu a její očekávání, zmapovat dialog mezi všemi aktéry realizovaného projektu a poskytnout Západním neziskovým organizacím zpětnou vazbu od lokální kultury. Na základě terénního výzkumu realizovaného za pomoci etnografických metod vnáší práce do Západní představy o rozvojové spolupráci emickou perspektivu místní komunity. Emická perspektiva v rozvojovém diskurzu dosud spíše chybí. A to i přesto, že může do velké míry ovlivnit udržitelnost realizovaných projektů v rozvojových zemích. Práce nabízí v neposlední řadě také pohled do každodenního života obyvatel Lusanji. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, lokální komunita, neziskové organizace, Uganda, udržitelný rozvoj, etnografický výzkum
|
|
|
Kambo a jeho mnoho tváří
Civišová, Dagmar ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se antropologickou optikou zabývá stromovou žábou nazývanou Kambo, žijící v severozápadní Amazonii. Žába produkuje při podráždění voskovitý sekret, který se ze zvířete stírá a následně se využívá po celém světě pro svůj léčebný potenciál. Žába je zkoumána v základním konceptuálním rámci, jímž je modernita, globalizace a difúze kulturních prvků. Práce sleduje vliv Kamba na různorodé aktéry. Z globální sítě Kamba se práce soustřeďuje na uzly Amazonie a Česka. Kambo není jen nositelem biochemických reakcí, ale i socio-materiální entitou, součástí rituálu, ziskem, cirkulací zážitku, či součástí nejrůznějších technik kultivace vlastního já, které popisuje ve svém pozdějším díle Michel Foucault. Kambo se účastní tvarování lidské subjektivity, takže tato práce za pomoci etnografického výzkumu odpovídá na otázku, kam až Kambo sahá. Výsledky ukazují, že Kambo je mezníkem v životních trajektoriích respondentů, jimiž byli především praktikanti a uživatelé Kamba ovlivnění hnutími New Age, a pro které má látka význam univerzálního léčivého elixíru celé řady fyzických i psychických problémů. Pomocí etnografického výzkumu je přístup ke Kambu porovnáván se skupinou lidí Matsés, jež žije v původním prostředí Kamba a používá jej bez ceremoniálních praktik především jako pomůcku k lovu. V...
|
|
|
Návrat do budoucnosti. Etnografický výzkum lokálního výměnného systému v Toulouse
Lédlová, Eva ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Kala, Lukáš (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje fenoménu lokálních systémů výměnného obchodu, tzv. LETS. Pomocí metod etnografického výzkumu se autorka během šestiměsíční účasti na fungování lokálního výměnného systému v Toulouse snažila o jeho holistický popis. Za pomoci teoretické literatury rozebírá podobu tamní směny, dluhu, vztahu k penězům i virtuální měně. Ze zjištění vyplývá, že je možné díky tomuto systému měnit vnímání dluhu a vztahu k penězům. Nejčastějším důvodem k zapojení se je potřeba navazovat sociální kontakt a nejpalčivějším problémem se jeví nedostatek zájmu mladých lidí o tento fenomén. Klíčová slova LETS, etnografický výzkum, směna, dar, dluh, individualizace, Toulouse
|
host ::
RSS.